kresba year
bgr

public/userfiles/text/NOVINKY_190_a0_arialbd.png

27.11.2015 Ředitelem nově vzniklé Asociace developerů se stal Tomáš Kadeřábek
11.11.2015 Významné developerské firmy našly společnou řeč a zakládají novou asociaci
01.11.2015 KARLÍN GROUP PARTNEREM PŘEHLÍDKY TALENTFETS 2015
04.10.2015 DEN ARCHITEKTURY 2015 – Objevte své město!
01.09.2015 VÝSTAVA MČ PRAHY 8 - NEGRELLIHO VIADUKT a LIBEŇSKÝ PLYNOJEM
31.08.2015 LANDSCAPE FESTIVAL PRAHA 2015
30.07.2015 RADIO PRAHA, MY PRAGUE – NORA FRIDRICHOVÁ
21.07.2015 Radio Praha – Rozhovor se Sergem Borensteinem
24.06.2015 Studie developerských společností Q2 2015
13.06.2015 Magazín Karlín
1 - 2 - 3

Ředitelem nově vzniklé Asociace developerů se stal Tomáš Kadeřábek

Ředitelem nově vzniklé Asociace developerů, která zahájila svoji činnost v polovině listopadu, se stal Tomáš Kadeřábek. Do funkce jej zvolila valná hromada tohoto profesního sdružení.

Hlavním úkolem Tomáše Kadeřábka je zahájení dialogu se všemi cílovými skupinami, tedy s institucemi, které jednání developerů ovlivňují, i s občany, kteří využívají výsledky jejich činnosti. “Chceme otevřeně diskutovat o roli developerů v udržitelném rozvoji krajiny a měst a na příkladech úspěšných a respektovaných projektů ze zahraničí i z České republiky demonstrovat pozitivní přínos naší práce,” uvedl Tomáš Kadeřábek. Ten se zároveň zaměří i na rozšíření členské základny asociace o další firmy ze všech oblastí developmentu a zároveň ze všech tuzemských regionů.

Tomáš Kadeřábek je absolventem stavební fakulty Českého vysokého učení technického, kde získal v roce 1986 inženýrský titul. Kariéru zahájil ve stavební společnosti Metrostav. V oblasti developmentu se pohybuje od roku 1993, kdy přestoupil do společnosti ING Real Estate. Zde řídil celou řadu developerských projektů a vypracoval se až do pozice generálního ředitele. Od roku 2006 působí jako nezávislý expert v developmentu komerčních nemovitostí prostřednictvím firmy TRESS, kterou spoluvlastní.


Další informace na:

www.wedevelop.cz


Kontakt:

info@wedevelop.cz


Svengali Communications
Marek Pražák
Tel: +420 731 461 212
Mail: prazak@svencom.cz


Významné developerské firmy našly společnou řeč a zakládají novou asociaci

Zakládající členové asociace vyzývají další developery, aby se společně s nimi stali důvěryhodnými partnery pro diskusi se všemi, kteří ovlivňují jejich činnost a jimž slouží výsledky jejich práce.


Třináct předních tuzemských developerů se spojilo a založilo novou profesní organizaci - Asociaci developerů. Vůbec poprvé tak našli společnou řeč důležití hráči v oboru, který ovlivňuje podobu krajiny a měst a zasahuje do života obyvatel.

Autorem myšlenky vzniku Asociace developerů je Serge Borenstein ze společnosti Karlín Group: „Když jsem před více než 30 lety začínal pracovat v nemovitostech, dostal jsem radu, že ze všeho nejdůležitější je lokalita. Nyní již dobře vím, že nejdůležitější je komunikace. Myslím, že je nejvyšší čas si společně sednout kolem jednoho stolu, začít spolu hovořit a vzájemně si naslouchat. Jen tak můžete porozumět všem svým partnerům a předejít případným nedorozuměním.“

Asociace má několik základních cílů. „Pouze vzájemná komunikace, zodpovědný přístup a stabilní prostředí umožní, aby v oblasti výstavby byly vyvážené zájmy všech klíčových aktérů – obyvatel, měst i developerů,“ uvádí Jan Ludvík, předseda představenstva nově vzniklé asociace.

Asociace hodlá vést otevřený dialog o zodpovědné roli developerů v rozvoji moderní společnosti a o jejich pozitivním přínosu v rámci profesní i společenské komunity.

Členové asociace chtějí pozitivně přispívat k udržitelnému rozvoji měst. „Budeme klást důraz na to, aby se developeři chovali ke svým klientům a veřejnému prostoru zodpovědně. Chceme propagovat dobré příklady a na jejich základě informovat veřejnost a vzdělávat vlastní členy. Pro rozvoj měst a krajiny je naše činnost klíčová a my chceme, aby byla klíčová v pozitivním slova smyslu. Rozvoj má být synonymem zvyšování kvality života lidí,“ říká Omar Koleilat, místopředseda představenstva asociace. Profesní sdružení plánuje mimo jiné pořádat vzdělávací akce pro své členy i další zájemce, na kterých budou prezentovány příklady úspěšných a respektovaných projektů ze zahraničí i z České republiky.

Zakládající členové asociace již oslovili i další tuzemské developerské firmy, aby se zapojily do práce v uskupení. „V minulých dnech jsme zaslali dalším developerům dopis, kde jim asociaci a její poslání přibližujeme. Cílem je vytvořit sdružení, které se stane otevřenou a hodnověrnou platformou pro diskusi se všemi, kteří naši činnost ovlivňují, jichž se naše aktivity dotýkají a kterým slouží výsledky naší práce. Nedostatek komunikace obecně vede k předsudkům a zkratkovitým závěrům. Nastavení dialogu se všemi, kdo o to budou stát, je proto jednou z našich hlavních priorit,“ doplňuje Jan Ludvík.

Asociace developerů také hodlá napomáhat vytváření stabilního a předvídatelného prostředí, v němž platí jasná pravidla. Dodržování pravidel hodlají vedle ostatních aktérů vyžadovat především od sebe samých.

Každý z developerů, který se bude ucházet o členství v Asociaci, bude muset přijmout stanovy a nově vzniklý Etický kodex developera. Ten klade na členy větší nároky, než jaké stanovují zákony. Nad dodržováním kodexu bude dohlížet etická komise asociace. „Chceme touto cestou ukázat, že nad rámec platné legislativy se budeme řídit jasně formulovanými pravidly a že považujeme za potřebné zlepšit etiku chování na developerském trhu,“ říká místopředsedkyně představenstva asociace Marie Passburg.

Etický kodex například členům ukládá, že nesmějí používat nekalou reklamu, musejí doporučovat klientům služby výhradě nezávislých právních kanceláří a předkupní smlouvu jim mohou dávat k podpisu až poté, co se seznámili s jejím zněním nebo ji konzultovali s právníkem. (celý kodex viz. samostatná příloha tiskové zprávy, jeho znění rovněž na www.wedevelop.cz).

Asociaci v současné době řídí představenstvo, jehož členové jsou voleni na dobu 2 let. Představenstvo nyní vybírá ředitele, který bude hlavním výkonným manažerem. „Výběr bychom rádi dokončili v nejbližších týdnech, v současné době vedeme rozhovory s několika možnými kandidáty,“ upřesňuje člen představenstva asociace Martin Vachek.

Asociace se chce zapojit i do mezinárodních aktivit a jedná o přijetí do European Property Federation (EPF) se sídlem v Bruselu, která sdružuje investory do nemovitostí a developerské společnosti v rámci celé Evropy. “Trvalý dialog mezi investory a developery na straně jedné a zákonodárci na místní, celostátní i evropské úrovni na straně druhé, je základním předpokladem pro vytvoření takového regulatorního rámce, který umožní vytvářet kvalitní projekty dle potřeb občanů. K zajištění takového dialogu musí mít odvětví svého společného reprezentanta, jakým je právě Asociace developerů,” říká generální ředitel EPF Michael MacBrien.

Zakládajícími členy Asociace jsou: AFI EUROPE Czech Republic, ATKINS A LANGFORD DEVELOPMENT, CENTRAL GROUP, CRESTYL, DARAMIS, FINEP HOLDING, HB REAVIS GROUP, KARIMPOL GROUP OF COMPANIES, KARLÍN GROUP, PASSERINVEST GROUP, SKANSKA PROPERTY, STAR GROUP a UNGELT PARTNERS.

Další informace na:

www.wedevelop.cz



Kontakt:

info@wedevelop.cz


Svengali Communications
Marek Pražák
Tel: +420 731 461 212
Mail: prazak@svencom.cz

KARLÍN GROUP PARTNEREM PŘEHLÍDKY TALENTFETS 2015

Největší soutěž studentských kapel roku 2015 se uskuteční už 1. listopadu ve Foru Karlín na Praze 8. Pro potěchu publika a o výhru zde zahraje deset studentských kapel.

DEN ARCHITEKTURY 2015 – Objevte své město!

4.10.2015 BRÁNA DO KARLÍNA - PŘÍLEŽITOSTI NEGRELLIHO VIADUKTU

http://denarchitektury.cz/index.php/program-2015/datum/4.10.2015/mesto/Praha.html

VÝSTAVA MČ PRAHY 8 - NEGRELLIHO VIADUKT a LIBEŇSKÝ PLYNOJEM

9. září – 25. října 2015, budova úřadu „Bílý dům“, U Meteoru 6, Praha 8 – Libeň.

LANDSCAPE FESTIVAL PRAHA 2015

16.9.2015 - Historické dědictví vrchu Vítkov
  Více informací zde

RADIO PRAHA, MY PRAGUE – NORA FRIDRICHOVÁ

TV journalist Nora Fridrichová presents the irreverent political programme 168 hodin (168 Hours), which famously unearthed the video of Václav Klaus pocketing a pen that became an international hit. From Pardubice in East Bohemia, Fridrichová came to the capital to study and today lives in the leafy Troja district. But our tour of “her Prague” begins in Karlín, which like several other districts near the city centre has become increasingly hip in recent years.

http://www.radio.cz/en/section/my-prague/my-prague-nora-fridrichova

Radio Praha – Rozhovor se Sergem Borensteinem

Mon coin de Prague : Karlín

http://radio.cz/fr/rubrique/faits/mon-coin-de-prague-karlin

Studie developerských společností Q2 2015


  Více informací zde

Magazín Karlín

Samostatně neprodejná příloha hospodářských novin připravená ve spolupráci s Konsorciem pro Karlín. Magazín j k dispozicici v odkazu níže.

  Více informací zde

Kulatý stůl: Karlín a urbanismus v Praze

Viděním Josefa Pleskota je Karlín jedním z nejstarších developerských projektů z počátků industriální éry 19. století. Místem, které prošlo velkým rozmachem, úpadkem a po povodních v roce 2002 také velkou transformací.

Více se dočtete zde

Průvodce Karlínem: 7 míst, kde si užít super večeři

Oslava, romantické rande nebo prostě jen volný večer: když chcete vyrazit na večeři, v Karlíně je rozhodně z čeho vybírat. Znáte už těchto 7 podniků, které stojí i za cestu na Prahu 8?

Více se dočtete zde

Economia uvedla multimediální projekt Karlín

Economia ve středu vydala přílohu Hospodářských novin Karlín. Jedná se o nový multimediální projekt vytvořený v partnerství s Konsorciem pro Karlín. Projekt se skládá ze tří částí – tištěného magazínu o rozsahu 52 stran, který vychází jako příloha Hospodářských novin, eventu ve formě diskusního kulatého stolu na téma Urbanismus v Praze a videa o Karlíně.

Více se dočtete zde

Jak jsem psala gastronomického průvodce: Mám zatracená dvě kila navíc a miluji Karlín

Kdyby se dobrá atmosféra dala kousat, měla bych v Karlíně mozoly na zubech. „Mám ho strašně, strašně ráda,“ nadšeně zavýskne novinářka Martina, která má občas u stolku v kavárně Můj šálek kávy svou osobní kancelář. Firemní maily prokládá espresem a s plnou pusou čokoládového dortíku překotně sype tipy k návštěvě: „A už jsi byla v Minutce? Musíš i do Wokeru a na oběd do Polévkárny.“ A tak jsem se vydala na toulky po Karlíně a strávila dobu od snídaně až po závěrečný, vesele ovíněný (jak se řekne lehké opičce z piva, opivněný?) průchod tunelem na Žižkov.

Více čtete zde

Karlín je pro architekta šťavnatá ženská. Najdete tu nejzajímavější stavby Prahy

Kdyby byl Karlín nudný, netekly by sem peníze a nestálo by za to o něm psát. A o Karlíně se píše překotně a horlivě. Právem. "Jak Karlínu pomohla velká voda," suše okomentoval architekt Jano Štempl fenomén této čtvrti.

Z nevyužitých pozemků a umazaných průmyslových hal vznikají nejzajímavější architektonické počiny nejen v Praze. Malá lokalita kolem čtyř téměř přísně rovnoběžných ulic láká osvícené investory. A ti mají kapitál, nadhled a kuráž získat ke spolupráci dobré a známé zahraniční architekty.

Více se dočtete zde

Měníme Karlín k lepšímu. Sen Serge Borensteina se zrodil v letadle nad Prahou

Kdy jste objevil Karlín, abyste z něj udělal místo svých developerských aktivit?

Přijel jsem do Prahy právě v roce 1989 a naskytla se mi příležitost letět z ní do Karlových Varů. Když jsme se vznesli, měl jsem město jako na dlani a zaujal mě jeden kout lemovaný řekou. Velmi se mi líbil, zeptal jsem se tedy pilota, co to je za čtvrť, a on mi odpověděl, že se jmenuje Karlín. Shora vypadal Karlín opravdu půvabně a já se do něj doslova zamiloval.

Více čtěte zde

Proměna Karlína. Divočina, která se mění v luxus

V pražské čtvrti se na jednom místě pohybují úředníci z nadnárodních firem a původní obyvatelé. Tvář Karlína proměnila nová výstavba a povodně, přesto si udržuje svoji logiku, atmosféru a ducha.

Více se dočtete zde

HN Karlín Group postaví v Praze největší soukromé studentské koleje v Česku

Více než 500 studentů pojme apartmánový dům pro studenty v Praze-Holešovicích.
Návrh od architekta Pavla Hniličky počítá se službami pro studenty - recepcí a společenskými prostory.
Developer zvažuje jednotlivé byty rozprodat drobným investorům.

Developer Karlín Group připravuje v pražských Holešovicích výstavbu nájemního bytového domu pro studenty. S kapacitou více než 500 lůžek má projekt ambici stát se největšími soukromými studentskými kolejemi v Česku.

"Náš projekt není plácnutím do vody, ale vychází z konkrétních zkušeností z jiných zemí a zároveň z přesvědčení, že pro tento obchodní model tu nazrál čas a je po něm poptávka," řekl HN Jan Ludvík, generální ředitel Karlín Group.

V Londýně funguje systém, kdy se jednotlivé malometrážní byty rozprodají drobným investorům a těm se podobně jako u apartmánů v horských střediscích garantuje správa a výnos z pronájmu bytů. "Něco na tento způsob by mohlo fungovat i u nás," uvedl Ludvík. Rodiče by tak zajistili svému potomkovi po dobu studií ubytování a zároveň investovali peníze.

Možností je také rozprodat balíky bytů fondům. "Dokonce jsme naťukli i možnost, že by se projekt prezentoval bankovním klientům jako investiční produkt," řekl Ludvík. Na druhou stranu Karlín Group zvažuje vstoupit do projektu vlastnicky a udržet si pozici správce v partnerství s firmou, která se na provoz studentských domů zaměřuje.

Stavba má vyrůst na nároží ulic Partyzánská a Na Zátorách, tedy v docházkové vzdálenosti od stanice metra, vlakového nádraží i parku Stromovka. Parcelu vlastní obchodní partner společnosti Karlín Group, který chtěl původně na tomto místě postavit kancelářskou budovu. V průběhu let však svůj záměr přehodnotil a požádal Karlín Group o spolupráci. Ze čtyř návrhů zaujal investora nejvíce ten od architekta Pavla Hniličky.

Pokud vše půjde podle plánu, první studenti by se v apartmánovém domě mohli ubytovat v zimním semestru 2018. Podobně jako již fungující soukromé koleje v Praze cílí Karlín Group na zahraniční studenty, ale ubytovat se v nich budou moct samozřejmě i místní. Každý pokoj bude mít samostatné sociální zařízení a kuchyňku. Rodiče dětí ocení kontrolovaný vstup do budovy.

"Zahraničních studentů do Prahy přijíždí několik tisíc ročně a jsou zvyklí na jiný standard, než se jim tu nabízí," podotkl Ludvík.

Většina pokojů bude jednolůžkových. Výstavbu by měla zaplatit banka. "Máme za sebou jednání s nejmenovanou bankou, která už u nás podobný projekt financovala a vůbec nemá problém tento koncept financovat na základě standardního úvěru na výstavbu developerského projektu," řekl Ludvík.

Zřejmě první soukromá studentská kolej vyššího standardu v tuzemsku otevřela na podzim roku 2011 v Praze-Lhotce v rekonstruovaném panelovém domě. O dva roky později zprovoznila společnost Hamilton & Co v pražských Vršovicích konkurenční projekt K Botiči. Soukromé studentské koleje plánují developeři také v Plzni.

KONCERT PETER GYORI A HOSTÉ

Music can change the world because it can change the people. Bono Vox

4. Května, 2015 v 19.30 , kostel sv. Cyrila a Metoděje, Karlínské náměstí, Praha 8,


  Více informací zde

ASB 2/2015 RIVERPARK MODŘANY

Nová čtvrť u Vltavy

Developerská společnost Karlín Group plánuje v pražských Modřanech postavit novou čtvrť. Kromě sedmi bytových domů se službami v přízemí byl velký důraz kladen i na veřejný prostor. Na počátku plánování si nechal developer vypracovat demografickou studii.

  Více informací zde
  Více informací zde
  Více informací zde

ASB 2/2015 ASOCIACE DEVELOPERŮ

Developer je ten, kdo chce zastavět město na úkor jeho obyvatel, jen pro vlastní zisk, k čemuž využívá nefér praktiky? Proti takovému klišé a špatnému mediálnímu obrazu se developeři rozhodli vystoupit a založit profesní asociaci. Platformu, která bude usilovat o kultivaci prostředí a nastaví mantinely pro zodpovědné podnikání oblasti. O tom všem jsme si povídali se třemi z nich, kteří stojí u zrodu – Sergem Borensteinem a Janem Ludvíkem (Karlín Group) a Annou Ježkovou (Atkins a Langford Development).
  Více informací zde

Studie developerských společností Q1/2015.


KARLÍNU A LIBNI ZDALEKA SE VYHNI? TO UŹ DNES NEPLATÍ! Petr Ryska

Říkávalo se, že karlínský viadukt odděluje Karlín od Evropy nebo "Karlínu a Libni zdaleka se vyhni". Situace se ale od základu změnila. Osobně vidím Karlín jako nejpestřejší a hodně živou pražskou čtvrť. Přes den se to tu hemží kravaťáky, pro které jsou otevřené denní rychlé občerstvovny, večer a o víkendech opanují karlínská prostranství místní, kteří se tu promenádují jak na pařížských bulvárech. Karlín se zkrátka musí prožít!

Karlín je dnes takový tavící kotel, kde vedle sebe najdete malé pavlačové činžáčky s dvorky, ve kterých se může skrývat antikvariát, a hned za rohem supermoderní kancelářská budova. O kousek dál jsou chátrající zbytky továrny a naproti business centrum v nádherně zrekonstruované industriální architektuře. A navíc se tato čtvrť stala i průchoďákem pro turisty, kteří tu našli chytrou trasu od stanice Křižíkova přes tunel k památníku na Vítkově.

Karlín pohostinný

Karlín se od ostatních pražských čtvrtí liší hlavně tím, že jsou tu všechny ulice rovné a kříží se zásadně pravoúhle. Byl totiž založený před 200 lety na šachovnicovém půdorysu s tím, že se v nárožních domech nalézaly zájezdní hostince, kde mohli pocestní levně přenocovat těsně před vjezdem do Prahy. Dodnes z nich zůstalo zachováno pohostinství v domě U Města Hamburku, které se právě přestavuje na další podnik sítě Lokál.

Místem srazu pro pivní fajnšmekry z celé Prahy je Pivovarský klub naproti Karlínskému divadlu, kde na ně kromě točených šesti druhů piv, která se neustále obměňují, čeká přes 200 druhů piv lahvových.

Když půjdete směrem k tunelu na Žižkov, tak už zdálky ucítíte vůni grilování. Má to svůj dobrý důvod. Místo kdysi slavné Černé kočky u tunelu je na rohu Pernerovy a Thámovy Kocour, a to ne černý, ale čepovaný a mají ho společně s Konrádem v Peter´s Burger Pubu – odtud ta libá vůně. Na chodníku před pubem nabízejí grilované burgery a steaky, k tomu hrají pouliční muzikanti a uvnitř nás přivítá nebývale zdvořilý personál evokující atmosféru rodinného podniku.

Jedním z nej vietnamských bister v celé Praze je bezesporu Red Hot Chilli na Křižíkově. Je tak oblíbené, že si tam přes poledne nesednete, takže si kravaťáci raději hromadně odnášejí chuťovky skvělé a autentické vietnamské kuchyně přímo do kanceláří.

Karlínskou restaurační klasikou jen pár domů odtud je Charleston, navozující příjemný pocit bezstarostného života první republiky včetně hudební produkce na klavír. Za rohem na náměstí prozradí kavárna Frida svou vůní mexickou kuchyni, a to v intelektuálním prostředí, které navozuje už název kavárny.

Na Sokolovské je vyhlášená a útulná Polévkárna s mladou obsluhou, kde kromě obměňované nabídky polévek najdete i domácí pečivo, saláty a sladkosti. Na stejné ulici se těsně u karlínskému viaduktu choulí Mlsná Kavka, což je výborná vegetariánská restaurace, v níž z čerstvých a sezónních surovin vaří a obsluhují vás bývalí psychiatričtí pacienti, jež se snaží zařadit zpět do normálního života.

Karlínská promenáda

Nápojovou Karlínskou osu top úrovně tvoří zajímavě sehraná trojice – kavárna, čajový obchod a vinný bar. Tyto tak rozdílné podniky si vyměňují navzájem zkušenosti a hledají styčné body, jejich klienti se různě mísí, všichni se znají, panuje tu opravdová sousedská atmosféra a z Křižíkovy se v těchto místech stává promenáda.

Kavárna Můj šálek kávy si už dobyla svou hvězdičku na pražském kavárenském nebi super kávou i servisem. Čajový obchod Tea Mountain zbavuje laiky bloků z čajoven a snaží se jim přiblížit jednoduchou přípravou. Trumfovým esem originálního vinného baru Veltlin Bogdana Trojaka je uvolněná a přátelská atmosféra při organizovaných degustacích nevšedních vín.

Když chceme překvapit partnera

Porto v Urxově je tip, jak strávit večer na vlnách Středozemního moře, kde je cool si dát business lunch nebo romantickou večeři s přítelkyní. Tento přístav (italsky porto) má srbské majitele, kteří třikrát týdně doplňují zásoby čerstvými rybami.

Večer má Karlín pro své návštěvníky přichystanou ještě jednu bombu – a sice bar v oblacích – však se také jmenuje Cloud 9, a už sám příchod do něj působí velkolepě! Musíte do hotelu Hilton a po výstupu z výtahu na vás čeká blikající světelná chodba a na jejím konci bar s bezva drinky a terasou s fantastickým výhledem na Prahu a Vltavu.

Karlínský shopping

Obrovskému centrálnímu náměstí vévodí neorománský kostel, za nímž vás barvy, chutě a vůně vyhlášených Karlínských farmářských trhů každou sobotu dopoledne přenesou do Francie pod platany. Do obrazu dnešního Karlína přesně zapadá Concept Store Karlín, na rohu náměstí a Křižíkovy, ve kterém si na své přijdou obdivovatelé moderních interiérů.

Do parteru secesního činžáku na nároží Křižíkovy a Vítkovy zase zamíří kroky milovníků francouzského vína a delikates, kde v obchodě Sladká Francie mohou při kávě v klidu pouvažovat, zda nepřikoupit i něco ze chic francouzského designu. A ten, kdo má rád české koláče, by rozhodně neměl vynechat pekařství s vůní domova na hlavní třídě Simply good.

Karlínská kultura, sport a matky

Na úplném začátku Karlína se v podzemí nárožního funkcionalistického domu skrývá jedno z mála zachovaných původních pražských kin - Atlas, kde se v komorním prostředí kromě běžných snímků promítají i nezávislé art filmy. Hudební divadlo Karlín je druhé největší pražské divadlo a také jedno z nejstarších – už od roku 1881 sloužila krásná novobarokní budova pro cirkusy, potom pro varieté a dneska tu najdeme nejvýznamnější české hudebně-zábavné divadlo. V zahradě bývalého karlínského Národního domu v Hybešově promítá Letní kino Regina a hned za ním prosvítá mohutný barokní komplex Invalidovny.

Sportovcům Karlín nabídne cyklostezku podél Vltavy a přes Rohanský ostrov, po které můžou fičet až do Libně. Na jejím začátku cyklisti prosviští kolem Danube House, přezdívaného také "Karlínský Titanik", který svým lodním kýlem připomíná, že Karlín býval přístavem.

Specialitou v rámci celé Prahy je podnik Kristýny Lišky Bokové Divoké matky "pro Vás a vaše spratky", kde se cítí svobodně jak matky, protože nemusí hlídat děti, tak i děti, protože nejsou hlídané matkami, a všichni si můžou dělat, co je baví. Děti si hrajou a matky si můžou dát prima kávu nebo i panáka. Navíc tady pořádají spoustu akcí a kurzů pro děti i dospělé.

Petr Ryska, autor webu Praha Neznámá www.prahaneznama.cz


PRODEJ PROJEKTU RIVER GARDENS VÝCHOD ÚSPĚŠNĚ DOKONČEN

Skanska koupila bytový projekt v Karlíně


Praha (19. února 2015) – Skanska Reality, rezidenční část společnosti Skanska, realizovala v pondělí 16. února 2015 novou akvizici v Praze 8 – Karlíně. Rezidenční projekt s platným územním rozhodnutím, doposud známý pod názvem „River Gardens Východ“, koupila od společností Karlín Group a Ungelt Partners. Stejně jako v předchozích případech se všechny smluvní strany dopředu dohodly, že nebudou zveřejňovat hodnotu transakce.


„Předpokládaných 533 bytů v Thámově ulici by mělo jít postupně do prodeje v šesti na sebe navazujících etapách. První etapu projektu River Gardens Východ plánujeme uvést na trh již na přelomu 2015 a 2016,“ řekla Naďa Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality.“V tuto chvíli jsme
také v poslední fázi jednání ohledně dalšího projektu, který by měl doplnit naši land bank v horizontu několika příštích let.“

„V souladu s dlouhodobou strategií skupiny Karlín Group jsme právě úspěšně dokončili plánovaný prodej poslední z fází projektu River Gardens,“ uvedl Serge Borenstein, prezident Karlín Group.
“To nám umožní se soustředit na přípravu několika našich nových multifunkčních projektů v Karlíně
a Holešovicích a nové residenční čtvrti v Modřanech, která zahrnuje přibližně 700 nových bytů
a potřebnou občanskou vybavenost. “

Skanska uskutečnila v posledních dvou letech na území Prahy akvizice dvou nových rezidenčních projektů. Od společnosti Pražská správa nemovitostí získala bytový dům V Zahrádkách v Praze
3 na Jarově, který byl uveden na trh loni v květnu. Druhým projektem, jenž developer koupil
od společnosti Orco Property Group, jsou Terasy Strašnice v Praze 10 – Strašnicích, jejichž uvedení
na trh je naplánované v polovině letošního března.

„Na nákup nových projektů máme vyčleněné finanční prostředky v řádech stovek milionů korun.
V centru našeho zájmu jsou zejména projekty v širším centru Prahy s dobrou dopravní dostupností
a občanskou vybaveností s řádově stovkami bytů. Stabilně bychom chtěli mít v nabídce okolo 600 nových bytů," uvedla Naďa Ptáčková závěrem.

Společnost Skanska je jednou z předních stavebních a developerských skupin ve světě. Aktuálně působí v 11 zemích a globálně zaměstnává 57 000 lidí. Developer Skanska Reality působí na místním trhu již více než 18 let a dlouhodobě patří mezi čtyři nejvýznamnější developerské společnosti v Praze. Za tuto dobu realizovala výstavbu téměř 7 000 nových domovů, ve kterých žije přes šestnácti tisíc lidí.

The Cake: Rozhovor se Serge Borensteinem.
Nemám zájem stavět ghetta

Serge se narodil v belgickém Bruselu. Dva týdny po sametové revoluci přijel poprvé do Prahy, kterou už nikdy úplně neopustil. V Belgii obchodoval s pozemky a nemovitostmi a i v Praze se velmi záhy začal zabývat developerstvím, které je mezi mnoha Čechy na černé listině profesí se špatnou pověstí. Sergovi se ale podařil kousek, který se povede málokomu. Jeho firma Karlín Group během přibližně jednoho desetiletí dokázala změnit charakter, vzhled a postupně i reputaci celé jedné městské čtvrti. Byl to právě on, kdo pomohl pražskému Karlínu stát se z nechvalně proslulé čtvrti místem, kde se daří byznysu, adresou významných firem, domovem množství vynikajících gastronomických podniků a nakonec i částí města, v níž by si přálo žít stále více lidí.

Proč se rozhodl právě pro Karlín, kde se cítí nejlépe a proč má rád americké Santa Cruz?

Kdy jste přijel poprvé do Prahy?

Dva týdny po sametové revoluci, v prosinci 1989. Ten důvod, proč jsem tenkrát do Prahy přijel, byl zajímavý: tou dobou už jsem v Belgii, odkud pocházím, obchodoval s pozemky a nemovitostmi. Vaše vláda mě kontaktovala ještě v devětaosmdesátém se zájmem koupit ode mě pozemek na stavbu nové ambasády v Bruselu. Vaši soudruzi mi tenkrát nabídli barter – za pozemek v Belgii jsem měl dostat nějaký pozemek v Praze. Já ale přijel až těsně po revoluci, kdy agendu převzal nový ministr a pokračoval se mnou v nastoupených vyjednáváních. Takže původně jsem sem přijel rozhlédnout se po nějaké nemovitosti nebo pozemku, ale brzy mi došlo, že v Praze zůstanu asi mnohem déle.

Jaká tou dobou Praha byla?

Byla to překotná doba, všechno bylo možné. O všem se diskutovalo a vše bylo otevřené. Nepřijel jsem s tím, že bych tu chtěl zůstat. Když ale přijedete někam, kde existuje svoboda teprve dva týdny, a máte povahu jako já, je to prostředí, kterého chcete být součástí.

To byl důvod, proč jste tu zůstal?

Ano, ale jednodušší by bylo říct, že jsem se do Prahy zamiloval. Karlín jsem objevil někdy kolem roku 1991. Vždycky mě fascinovaly rekonstrukce starých industriálních prostor a Karlín byl v tomhle ohledu jedinečný. Předtím než jsem přijel do Prahy, strávil jsem pár let v New Yorku a žil na jižní Broadwayi. To je v podstatě stará industriální část města, kterou investoři postupem času přestavěli na loftové bydlení, ale zůstalo tam pořád dost kanceláří, malých obchodů a restaurací. Já tu čtvrť miloval a moje tehdejší vize byla vytvořit v budoucnu podobně působící, dobře promíchanou čtvrť někde jinde. A Karlín byl pro takový krok ideální: byla tu celá řada průmyslových budov, které se nevyužívaly, a zároveň pořád ještě velké množství pozemků.

Takže rozhodnutí pro Karlín bylo pragmatické?

Hledal jsem, do čeho v Praze investovat, a dostal jsem příležitost koupit staré budovy a pozemky tehdejší ČKD Dukla – firmy, která měla řadu pozemků a budov právě v Karlíně. Ale říct, že to bylo jen pragmatické rozhodnutí, bych si netroufl, protože Karlín je už součástí většiny mého podnikání a zároveň je to čtvrť, kterou mám hrozně rád. Je to možná nějaké podvědomí, které mě stále táhne k vodě. Když o tom přemýšlím, všechny budovy, které jsem v Praze nechal postavit nebo inicioval, jsou nedaleko řeky. Sám bydlím ve Zbraslavi, což je taky u Vltavy. A teď chystáme rezidenční projekt v Modřanech, přímo u vody. Kam přijdu já, tam přijde voda (smích) – nebo naopak?



Ano, v tomhle případě přišla ta skutečná voda v podobě masivních povodní, které zasáhly v Praze nejvíce právě Karlín…

To bylo myslím v roce 2002, krátce potom, co jsme tu začali stavět, stála už například budova Corso Karlín. Upřímně řečeno, ony ty povodně paradoxně Karlínu pomohly. Karlín se stal jedním z míst, které byly symbolem povodní v Čechách. Celá čtvrť potřebovala nové silnice, elektrickou síť a nové inženýrské sítě. Díky penězům, které Karlín získal po povodních od vlády, z Evropské unie a díky sbírkám, se tak z kdysi zaostalé čtvrti stal během relativně krátké doby pravý opak – tahle čtvrť byla v roce 2003 najednou z hlediska sítí, konektivity a infrastruktury jednou z nejlépe fungujících v Praze.

Dostavba nových budov v Karlíně je výjimečně velký projekt, i pro zkušeného developera. Jak jste k tomu přistupovali?

Já jsem měl velké štěstí, že jsem kdysi potkal velmi bohatého pána, který se navíc jmenoval Mark Rich (Bohatý). Ten mi pomohl v začátcích investovat a zároveň mi díky svému kapitálu umožnil zorganizovat několik štědrých, mimořádných akcí, které firmy a developeři obvykle nedělají. V letech 2005 a 2006 tak například proběhl v Praze takový velký workshop předních architeků a expertů na městský urbanismus z celého světa. Předsedou poroty byl bývalý hlavní městský architekt z Basileje Carl Fingerhuth, byli tu architekti z Latinské Ameriky, ze Švýcarska nebo z Rakouska, ale i spousta místních. Pozvali jsme také úředníky z města a městské části, lidi z Povodí Vltavy a propojili všechny aktéry dohromady. Naším cílem bylo zjistit, jaké mají jednotlivě názory na podobu budoucí výstavby v Karlíně. Architektům jsme zadali vypracovat vlastní vizi nových staveb a jejich vzájemné návaznosti. Tenhle masivní brainstorming nám obrovsky pomohl si uvědomit, co vlastně v Karlíně chceme nechat vystavět. Dokonce jsme to nebyli ani přímo my, kteří by direktivně rozhodli o tom, co bude v Karlíně stát a jak přesně to bude vypadat. Konečná verze byla rozhodnutím panelu odborníků, v němž byli zastoupeni úředníci magistrátu, profesoři z ČVUT a další experti na městské plánování.

Jaký by měl být ideální vztah mezi politiky, developery a obyvateli města?

Asi takový, jak jsem jej popsal. K otevřené diskuzi mezi zástupci města, developery a obyvateli však upřímně řečeno dochází spíše výjimečně. Já jsem měl příležitost takovou diskuzi vytvořit a nová výstavba je jejím výsledkem.

Proč myslíte, že tak zřídka dochází ke spolupráci developerů a opravdu dobrých architektů?

Tohle je velmi jednoduché. Developeři předpokládají, že dobrý architekt bude drahý, a proto dávají přednost méně známým jménům. Možná v tom hraje ale taky roli jejich obava, že renomovaný architekt bude víc zasahovat do stavebních prací a trvat na původním plánu. Velmi často se stává, že developeři během stavby přistoupí k šetření, které nebylo v původním plánu. Občas se tak změní původní ráz budovy. Vím to sám, protože část našich projektů jsme museli prodat externím developerům, nebylo jednoduše v našich silách, abychom postavili všechno sami. U jednoho z domů, které nyní stojí na nábřeží, je na výsledku vidět, že se developer nedržel přesně návrhu. Zvolil levnější materiály a změnil trochu i některé detaily. Bohužel v momentě, kdy projekt prodáme, je už taková úvaha na tom daném člověku a my do toho nemůžeme zasahovat. Ale i to může být důvod, proč developeři raději volí architekty bez výraznějšího profilu.

Není pravda, že dobrý dům postavený respektovaným architektem má větší šanci na trhu?

To je možná pravda, ale platí až posledních několik let. V tomhle ohledu se musím developerů zastat. Ještě nedávno platilo, že lidi v Čechách chtěli cokoliv, co bylo levné, roli hrála cena a nic jiného. Nezáleželo jim na tom, jaké materiály se na budovu a vybavení použijí, nerozlišovali mezi dřevěnými parketami a levnou podlahou, chtěli zkrátka šetřit. Až v poslední době se stává pravidlem, že lidé dbají na kvalitu. A developeři samozřejmě reagují na poptávku.

Vy se spolupráce s architekty nebojíte?

Ale ne. Naopak. Já dost často říkám, že dobrý architekt sice možná stojí o deset nebo patnáct procent více než někdo neznámý. Na výsledku projektu je to ale znát a jeho práce se tak v konečném důsledku vyplatí. Nemusí to tak být vždy, ale je to vesměs moje zkušenost. Dům, ve kterém teď spolu mluvíme (pozn. red. Keystone office), navrhnulo švýcarské studio EM2N. Poté, co jsme je oslovili, přišli s velice jasnou představou, že by chtěli na plášti užít plastické hranoly, které připomínají pro Čechy typické kubistické stavby. Zpočátku jsem z toho nebyl nadšený, ale teď mám ten dům rád, přesvědčili mě. A o to při práci s architekty jde.

Jaká byla vaše původní vize toho, jak by měl Karlín vypadat?

SERGE BORENSTEIN: Nemám zájem stavět ghetta Serge se narodil v belgickém Bruselu. Dva týdny po sametové revoluci přijel poprvé do Prahy, kterou už nikdy úplně neopustil. V Belgii obchodoval s pozemky a nemovitostmi a i v Praze se velmi záhy začal zabývat developerstvím, které je mezi mnoha Čechy na černé listině profesí se špatnou pověstí. Sergovi se ale podařil kousek, který se povede málokomu. Jeho firma Karlín Group během přibližně jednoho desetiletí dokázala změnit charakter, vzhled a postupně i reputaci celé jedné městské čtvrti. Byl to právě on, kdo pomohl pražskému Karlínu stát se z nechvalně proslulé čtvrti místem, kde se daří byznysu, adresou významných firem, domovem množství vynikajících gastronomických podniků a nakonec i částí města, v níž by si přálo žít stále více lidí. Proč se rozhodl právě pro Karlín, kde se cítí nejlépe a proč má rád americké Santa Cruz? 15-02-2014 text Míra Valeš foto Mark Prethero korektura Pavel Bobek Kdy jste přijel poprvé do Prahy? Dva týdny po sametové revoluci, v prosinci 1989. Ten důvod, proč jsem tenkrát do Prahy přijel, byl zajímavý: tou dobou už jsem v Belgii, odkud pocházím, obchodoval s pozemky a nemovitostmi. Vaše vláda mě kontaktovala ještě v devětaosmdesátém se zájmem koupit ode mě pozemek na stavbu nové ambasády v Bruselu. Vaši soudruzi mi tenkrát nabídli barter – za pozemek v Belgii jsem měl dostat nějaký pozemek v Praze. Já ale přijel až těsně po revoluci, kdy agendu převzal nový ministr a pokračoval se mnou v nastoupených vyjednáváních. Takže původně jsem sem přijel rozhlédnout se po nějaké nemovitosti nebo pozemku, ale brzy mi došlo, že v Praze zůstanu asi mnohem déle. Jaká tou dobou Praha byla? Byla to překotná doba, všechno bylo možné. O všem se diskutovalo a vše bylo otevřené. Nepřijel jsem s tím, že bych tu chtěl zůstat. Když ale přijedete někam, kde existuje svoboda teprve dva týdny, a máte povahu jako já, je to prostředí, kterého chcete být součástí. To byl důvod, proč jste tu zůstal? Ano, ale jednodušší by bylo říct, že jsem se do Prahy zamiloval. Karlín jsem objevil někdy kolem roku 1991. Vždycky mě fascinovaly rekonstrukce starých industriálních prostor a Karlín byl v tomhle ohledu jedinečný. Předtím než jsem přijel do Prahy, strávil jsem pár let v New Yorku a žil na jižní Broadwayi. To je v podstatě stará industriální část města, kterou investoři postupem času přestavěli na loftové bydlení, ale zůstalo tam pořád dost kanceláří, malých obchodů a restaurací. Já tu čtvrť miloval a moje tehdejší vize byla vytvořit v budoucnu podobně působící, dobře promíchanou čtvrť někde jinde. A Karlín byl pro takový krok ideální: byla tu celá řada průmyslových budov, které se nevyužívaly, a zároveň pořád ještě velké množství pozemků. Takže rozhodnutí pro Karlín bylo pragmatické? Hledal jsem, do čeho v Praze investovat, a dostal jsem příležitost koupit staré budovy a pozemky tehdejší ČKD Dukla – firmy, která měla řadu pozemků a budov právě v Karlíně. Ale říct, že to bylo jen pragmatické rozhodnutí, bych si netroufl, protože Karlín je už součástí většiny mého podnikání a zároveň je to čtvrť, kterou mám hrozně rád. Je to možná nějaké podvědomí, které mě stále táhne k vodě. Když o tom přemýšlím, všechny budovy, které jsem v Praze nechal postavit nebo inicioval, jsou nedaleko řeky. Sám bydlím ve Zbraslavi, což je taky u Vltavy. A teď chystáme rezidenční projekt v Modřanech, přímo u vody. Kam přijdu já, tam přijde voda (smích) – nebo naopak? Ano, v tomhle případě přišla ta skutečná voda v podobě masivních povodní, které zasáhly v Praze nejvíce právě Karlín… To bylo myslím v roce 2002, krátce potom, co jsme tu začali stavět, stála už například budova Corso Karlín. Upřímně řečeno, ony ty povodně paradoxně Karlínu pomohly. Karlín se stal jedním z míst, které byly symbolem povodní v Čechách. Celá čtvrť potřebovala nové silnice, elektrickou síť a nové inženýrské sítě. Díky penězům, které Karlín získal po povodních od vlády, z Evropské unie a díky sbírkám, se tak z kdysi zaostalé čtvrti stal během relativně krátké doby pravý opak – tahle čtvrť byla v roce 2003 najednou z hlediska sítí, konektivity a infrastruktury jednou z nejlépe fungujících v Praze. Jaká byla vaše původní vize toho, jak by měl Karlín vypadat? Já jsem fanoušek mixu. Mám rád, když jsou ve čtvrti příležitosti pro malé obchody, kanceláře, ale zároveň má místo duši a bydlí tam dost lidí, kteří jsou s tou čtvrtí spjati a mají ji rádi. Vždycky jsem chtěl, aby Karlín bylo místo, kde lidé najdou obojí – jak kancelářské budovy, tak i rezidenční místa, kde se jim bude dobře bydlet. Pocházím z Bruselu a tam po založení Evropské unie vznikly obří bloky administrativních budov, což některé centrální bruselské čtvrti úplně zničilo. Nenajdete tam nic než administrativu, lidé se museli vystěhovat, život odtamtud postupně vymizel a rušno tam bývá jen přes den. Po páté večer se z těch míst stává město duchů. Nikdy jsem neměl zájem o to vytvořit homogenní ghetto kanceláří. Praha má spoustu podobných ghett – míst, v nichž najdete jen bydlení, ale chybí tam byznys, obchody a kanceláře. Nebo naopak velké bloky kanceláří, které trpí nedostatkem služeb a obyvatel. Takový typ stavění mě vůbec nezajímá a takový Karlín být rozhodně nemá. Proto se snažíme o mix kancelářských a rezidenčních budov a jsme rádi za to, že Karlín má svoje srdce ve staré čtvrti, kde žije stále spousta lidí. Kolem řeky prozatím převažují kancelářské budovy, dokončujeme tam ale i objekty rezidenční a já jsem přesvědčen, že za pár let bude mít okolí cyklostezky podstatně víc rezidenční ráz než má v tuhle chvíli.

Kde si myslíte, že v Praze existuje nevyužitý potenciál?

Říkal jsem, že jsem fanoušek řeky, i když to možná občas s sebou nese rizika. Ať tak či onak je v Praze v okolí Vltavy stále obrovské množství pozemků a příležitostí. Naším dalším rezidenčním projektem je multifunkční a rezidenční dům v Modřanech přímo u řeky. Chceme tam postavit kolem sedmi stovek bytů. Těším se na to, bude to opravdu hezké bydlení – s venkovní tělocvičnou a hlavně s krásným výhledem na protější smíchovské kopce a na Vltavu.

A máte vůbec ještě něco jako vysněný projekt?

V současné době jednám o koupi krásného pozemku ve středních Čechách. Je obklopen lesy a vedou k němu jen malé okresní silničky. Pokud to vyjde, rád bych tam vybudoval nějaké malé rezidenční bydlení. Místo pro lidi, kteří nechtějí bydlet přímo ve městě nebo pro ty z nás, kteří si tam chtějí jet odpočinout. Rozhodně je to místo, kam bych rád jezdil relaxovat já – a myslím, že nebudu sám.

Celou dobu mluvíme o Praze a o Čechách, ale máte nějaká další oblíbená města, která vás inspirují?

Asi nebude zrovna originální, když vám povím, že mám rád Londýn a Paříž, ale je to tak. Dále Kodaň a její plánování. A jedno místo, o němž se moc nemluví a které mě opravdu inspiruje: Santa Cruz v severní Kalifornii. Žije tam můj syn, a tak tam často jezdím. Santa Cruz má stabilně už od konce šedesátých let na Spojené státy velmi levicově orientovaného starostu a radnici a koncem šedesátch let se tam taky nastěhovala rozsáhlá hippie komunita. Díky tomu v centru nenajdete McDonald’s nebo Starbucks. Místo toho tam mají spoustu malých kaváren a obchůdků, které patří místním. Ti hippies mezitím už zestárli, ale pořád je tam ve vzduchu cítit duch té doby, ten otevřený a liberální postoj. V kombinaci s mladými surfaři, které tam táhne blízký oceán a dobré vlny, je to opravdu hezký, bohémský mix.





Se Sergem jsme si povídali během procházky po Karlínu a v kancelářích Keystone office. V jednací místnosti je postavená kytara, která mu připomíná, že se rozhodl naučit se na ni hrát a proto momentálně bere každodenní lekce. Držíme palce, ať mu zápal pro nástroj vydrží.

12. KARLÍNSKÝ MASOPUST

7.2.2015 od 13.00 Kaizlovy sady - Karlínské náměstí
  Více informací zde

NEGRELLIHO VIADUKT - sympozium Metamorfózy viaduktů v evropských městech

NEGRELLIHO VIADUKT = KREATIVNÍ INKUBÁTOR
sympozium Metamorfózy viaduktů v evropských městech / 15. 1. 2015

Negrelliho viadukt je jedinečnou technickou a kulturní památkou spojující vltavské břehy, do roku 1910 dokonce nejdelší viadukt v Evropě. Místo toho, aby byla vnímaná jako infrastrukturní překážka, se stavba po plánované rekonstrukci (2016-2018/19) může proměnit v aktivátor veřejného života lokalit, kterými prochází. Pokud se již od začátku bude specifikovat jeho identita směřovaná ke kulturně kreativnímu využití, stane se viadukt a jeho okolí prostorem celoměstského významu.

„Zneužití viaduktu, jak to vypadá dnes, je to nejhorší, co může pro památku být.“
Ladislav Špaček, NPÚ – specialista na technické památky
„Je to iniciativa, respektive typ uvažování, který je do města třeba přinášet kontinuálně.“
Matěj Stropnický, hl. m Praha – náměstek primátorky

Příprava velkých investic v České republice často probíhá na základě technicistních řešení. Největším nedostatkem našich velkých stavebních akcí je ovšem absence koordinace s dalšími investicemi, kdy dochází k duplikování nebo násobení činností a prací. Všichni tuto praxi známe z malého měřítka, právě dokončená asfaltová cesta se začne rozřezávat kvůli uložení nového vedení apod.
U jednoho stolu
Sympozium, které dne 15. 1. 2015 uspořádalo Centrum pro středoevropskou architekturu spolu s Konsorciem pro Karlín v centrále pojišťovny Kooperativa, soustředilo u jednoho stolu všechny hlavní aktéry rekonstrukce Negrelliho viaduktu, kterou již řadu let připravuje majitel stavby SŽDC. Jednalo se o první setkání všech zúčastněných kolem budoucí rekonstrukce. Tímto setkáním se tak podařilo nastavit nový operativnější způsob komunikace mezi jednotlivými subjekty, který povede ke zkvalitnění veřejného prostoru a života po rekonstrukci viaduktu v karlínské čtvrti.
Sympozium zahájil náměstek primátorky pro územní rozvoj a územní plán Matěj Stropnický. Pan náměstek na adresu využití Negrelliho viaduktu uvedl: „Za hlavní město Prahu můžu říct, že je to inciativa, respektive typ uvažování, který je do města třeba přinášet kontinuálně, a je ideální, když s tím nemusí přijít hlavní město Praha samo, ale když je to inciativa která přichází zezdola. O to si jí cením více a podle mě si zaslouží větší podporu.“
„Je to středobod, který spojuje dva břehy Vltavy, a nemusí být jen funkční, ale měl by být i krásný. Neměl by být čárou, která odděluje Karlín od města, ale naopak je spojovat a přitahovat lidi,“ prohlásil o Negrelliho viaduktu ve svém uvítacím slově hostitel akce, generální ředitel pojišťovny Kooperativa, Martin Diviš.
Cílem sympozia bylo vytvořit předpoklad pro vznik kreativního inkubátoru pod karlínskou částí viaduktu, který napomůže oživení dnes zanedbaného veřejného prostoru. Prezentace zahraničních hostů s ukázkami rekonstrukcí tří různých přístupu z Vídně, Berlína a Curychu poukázaly na paralely s Negrelliho viaduktem a jeho kulturním a kreativním potenciálem.
První kroky
Druhý blok sympozia probíhal jako workshop – kulatý stůl, kterého se zúčastnilo 25 diskutujících hostů zastupujících stát a město, veřejné i soukromé subjekty operující v okolí Negrelliho viaduktu. Přísedící byli také z řad odborných institucí, městských částí a dalších subjektů. SŽDC, jakožto majitel stavby, a hl. m. Praha jako správce veřejných prostor v Praze našli v rámci sympozia shodu na tom, že využití rekonstrukce nejen ke zlepšení technického stavu stavby, kterou má na starostu SŽDC, ale i ke zlepšení jejího okolí je žádoucí. Stejně jako využití této velké investice do infastruktury jako iniciačního impulsu ke změně a zkvalitnění samotného okolí Negrelliho viaduktu. Pan Marek Foglar, hlavní projektant rekonstrukce ze SUDOP opět potvrdil, že projekt rekonstrukce je technicky připraven tak, aby využití oblouků nijak nebránil.
Hl. m. Praha se přihlásilo jako hlavní aktér v území a v tomto duchu Praha, respektive odbor správy, evidence a využití majetku, podniká kroky vedoucí k vypořádání majetkových vztahů mezi SŽDC a Českými drahami, a to tak, že pozemky pod pilíři viaduktu budou převedeny na SŽDC a pozemky pod oblouky budou ponechány nebo převedeny na hl. m. Prahu.
Památka si život zaslouží
Kromě majitelů objektu a pozemku získal projekt kreativního inkubátoru podporu i od specialistů Národního památkového ústavu. Pan Ladislav Špaček za NPÚ uvedl: „Vždycky jsme zastávali ten názor, že to zneužití viaduktu, jak to vypadá dnes, je to nejhorší, co může pro památku být. Vždy jsme byli pro to, aby se většina oblouků využila, ale aby se to řešilo koncepčně a jednotně a aby se nepopíral tvar oblouků, jejich architektura.“ Podpora od městských částí byla spíše opatrná, a to zejména u Prahy 8, kde se nový starosta pan Roman Petrus teprve seznamuje s různými záměry v městské části a stavěl se tedy spíše do role posluchače. Prahu 7 zastupovala radní pro rozvoj, paní Kateřina Vídenová, podle níž by se mělo s oživením prostoru pod infrastrukturou počítat rovněž i na nově plánované trati směrem na letiště a Kladno, jejíž je Negrelliho viadukt součástí. Architekt Roman Koucký z IPR ještě naznačil, že si podobnou budoucnost umí předtavit i pro viadukt pod Vyšehradem. Přímí sousedé, jako je Hudební divadlo Karlín či Kooperativa pojišťovna, s ohledem na svůj dlouhodobý záměr existovat a působit v sousedství Karlínského viaduktu projekt kreativního inkubátoru aktivně podporují.
Závěrem sympozia bylo ohlášeno memorandum, které bude iniciovat hl. m. Praha a které povede k naplnění představené vize. Připravenost spolupráce s městem potvrdil za generální ředitelství SŽDC pan Martin Meško z odboru prodeje a pronájmu. Ochotu věnovat se projektu tak, aby spolu s plánovaným dokončením rekonstrukce stavby samotné došlo i k úpravám veřejných prostor pod a kolem viaduktu, vyjádřili v závěru diskuze všichni zúčastnění.

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu se má zahájit v roce 2016. Přípravy trvají již zhruba pět let, ale teprve nyní dostává projekt reálný rozměr. Rekonstrukce je ryze technického charakteru - zaměřuje se hlavně na železniční trať a opravy havarijního stavu stavby. I přesto, že se jedná o dobře připravenou rekonstrukci, se v tuto chvíli nepočítá s možností transformace a využitím prostoru pod viaduktem a okolo něj. Zavedeným světovým trendem a dobrou praxí je šetrné nakládání s významnými stavbami a integrace historických inženýrských staveb do života města. Mění se jejich vnímání a koncepce oprav – z utilitárních bariér v plnohodnotné prvky veřejného prostoru, které přináší další přidanou hodnotu čtvrti a městu.
Na genius loci místa podél něj upozornila akce CCEA Trať galerií 2013 – prostřednictvím uměleckých instalací a aktivit ukázala potenciál, který stavba a její okolí skrývá.

Symposium pořádalo Centrum pro středoevropskou architekturu spolu s Konsorciem Pro Karlín,za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, Institutu pro plánování a rozvoj Prahy, Česko-německého fondu budoucnosti, Rakouského velvyslanectví v Praze, Rakouského kulturního fóra a Kooperativy pojišťovny, a.s.
Symposium se konalo pod záštitou primátora hlavního města Prahy.

STRUČNĚ K PREZENTACÍM ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ


Silja Tillner – Architekten Tillner&Willinger
Vídeň (U6 Line Gürtel)
Vídeňský viadukt na Gürtel Boulevard vznikl na počátku 20. století. Postupem času docházelo k zásahům do původních otevřených oblouků, které oslabovaly celkový koncept stavby. Od roku 1995 probíhá revitalizace viaduktu podle studia Tillner&Willinger. Architekti do oblouků navrhli systém zasklení, který je variabilní dle potřeb nájemníků. Cílem bylo navrátit stavbě transparentnost, odstranit bariéry, které vznikly zazděním některých částí, a posílit sociální kontrolu. Dodnes se podařilo zrealizovat přibližně 50 oblouků.




Bianca Wedderien a Kai Sommer – Deutsche BahnImmobilien
Berlín (S-Bahnviaduct) / Útvar městského rozvoje DB
Berlínský viadukt se začal budovat v roce 1875 a od počátku zde byly navrženy multifunkční prostory v obloucích. Od roku 1994 probíhá rozsáhlá modernizace trati a stanic S-Bahn, jejíž součástí je i postupná revitalizace oblouků viaduktu. Charakter oblouků a program je proměnlivý vzhledem k charakteru okolních čtvrtí. Deutsche BahnImmobilien se stará o přípravu renovace oblouků, pronájem, monitoring a legislativu.




Gerry Schwyter– EM2N Architekten
Curych (Im Viadukt)
Švýcarské studio EM2N vyhrálo v roce 2004 architektonickou soutěž na renovaci viaduktu v Curychu. Architekti navrhli propojení dvou ramen viaduktu multifunkčním objektem. Částečně došlo ke zrušení železniční trati, místo které vznikl lineární park, a návrh se také zabýval dalšími přilehlými venkovními prostory. Architekti se snažili vizuálně potlačit nově navrhované elementy a naopak vyzdvihnout existující oblouky. Změnou programu se z bariéry stal spojovací element ve struktuře města.



Finanční noviny .cz - Developer chce v Modřanech u Vltavy postavit 700 bytů

Praha - Developerská společnost Karlín Group chce v Modřanech u Vltavy postavit novou čtvrť s 698 byty v sedmi domech. Více zde

The Cake - PRAHA TOP 10: NEJLEPŠÍ MÍSTA PRO ŽIVOT

Inspirován každoročním žebříčkem „Quality of Life“ britského magazínu Monocle jsem se rozhodl pro bilanční srovnání jednotlivých pražských čtvrtí z hlediska kvality života, který svým obyvatelům nabízí. Více zde