|
LIBEŇ
Jde o původně samostatnou obec, která se změnila ve druhé polovině
XIX. století v průmyslový satelit Prahy, k níž byla posléze přičleněna.
Libeň má neopakovatelnou atmosféru, podobně jako obdobné čtvrti
– Holešovice na protějším břehu a Karlín na nějž přímo navazuje.
Průmyslový charakter čtvrti zůstal do značné míry zachován do dneška.
Střídají se tu často již nefunkční továrny, obytné domy, poslední
pozůstatky židovského ghetta apod. Výraznými dominantami jsou např.
avantgardou obdivovaný plynojem, synagoga, dům Palmovka, sokolovna,
dřevěný kostelík
sv. Vojtěcha, Zámeček - dnes radnice atd. Působili tu významní architekti:
Emil Králíček, Ernst Mühlstein a Victor Fürth, Evžen Linhart, Karel
Pecánek, Josef Fuchs, Rudolf Stockar, Otakar Novotný…
LIBEŇSKÉ DOKY
Okolí doků je rovněž velmi osobité. Hlavní osou je zde Zenklova
(býv. Primátorská) ulice. Kolem ní se rozkládalo ghetto, z něhož
se zachovala synagoga z pol. XIX. stol. Okolní drobná zástavba je
soustředěna také kolem toku říčky Rokytky. Má periferní charakter,
ale od poč. XX. stol. se zde objevují velkorysejší objekty. V ulici
Na hrázi (dnes z velké části zbourané) bydlel v 50. – 70. letech
min. století slavný spisovatel
Bohumil Hrabal, který atmosféru staré Libně zachytil ve svých povídkách
(např. Automat Svět, inspirovaný bufetem ve stejnojmenném paláci).
Z nových dominant je nejzdařilejší Pleskotův palác Metrostav, v
němž autor reaguje úspěšně na charakter staré Libně.
K atmosféře místa patřil i nevelký areál Libeňského přístavu, který
se rozkládal při severovýchodním okraji někdejšího Libeňského ostrova
(ten byl po zasypání ramene Vltavy na konci 20. let min. století
připojen k pevnině, podobně jako Rohanský ostrov v sousedním Karlíně).
Z původního ramene řeky zůstaly zachovány slepé zátoky, celý vodní
areál byl pod uzávěrou.
Z přístaviště zůstaly zachovány některé objekty ze 30. až 80. let
min. století.
NÁŠ PŘÍNOS
Real Estate Karlin Group zavedla v České Republice koncepci architektonických
workshopů, na kterých se sešly přední architekti mezinárodní úrovně,
aby diskutovali a hledali řešení významných urbanistických otázek
v Praze.
Právě workshop "Libeňské Doky" ("Docks Prague 8")
je jednou z nejlepších ukázek zajímavého a nového urbanistického
řešení oblasti, která byla
po velmi dlouhou dobu víceméně nepřístupná veřejnosti.
V průběhu této architektonické dílny bylo k přetvoření oblasti Libeňských
Doků osloveno celkem dvanáct architektonických kanceláří z České
Republiky i ze zahraničí.
JIŽNÍ ČÁST
Jižní sektor vnese do této dříve průmyslové oblasti zcela nový
urbanistický koncept , ve ktrém se uplatní především samostatně
stojící administrativní budovy, z nichž každá sama o sobě bude dobrou
adresou. |
