HISTORICKÝ VÝVOJ KARLÍNA
Karlín, který byl původně samostatnou obcí vznikl na počátku 19.
století (oficiální datum vzniku je 1817). Před tím byla na tomto
území pole, louky
a vinice a jen málo zástavby…
Jednou z nejdůležitějších budov které vznikly před oficiálním založením
čtvrti je pak pravděpodobně barokní budova Invalidovny, velký komplex
navržený architektem Dientzenhoferem. Stavební práce probíhaly od
roku 1731 do roku 1737 (byla však realizována pouze jedna devítina
původně plánovaného komplexu). V přilehlém areálu se také zachoval
vojenský hřbitov včetně pozdně barokní kaple, která se později stala
částí průmyslového areálu společnosti ČKD. K systematickému rozvoji
oblasti
a realizaci první stavební regulace došlo až v polovině 19. století…
V roce 1816, bylo v Karlíně registrováno 43 domů. V tomtéž roce
začala regulace celé oblasti a to zejména kvůli stoupajícímu počtu
žadatelů
o výstavbu nových budov nebo rekonstrukci starých. V prvním stádiu
byl uplatněn základní geometrický vzor, který spočíval na klasicistním
principu pravidelné sítě kolmých ulic a centrálního náměstí. Byly
tak vytvořeny tři hlavní ulice – Brandýská, Křížovnická a Žižkova
(dnes Sokolovská, Křižíkova a Pernerova), protínající se s šesti
kolmými ulicemi…
V roce 1827 již měl Karlín 79 budov a jejich počet dále rostl,po
roce 1846 měl Karlín již 200 domovních čísel. Základní změna západní
části nového předměstí byla způsobena výstavbou nového pražského
železničního mostu – takzvaného Negrelliho viaduktu (Ing. Negrelli,
Ing. Perner; 1846-51), který významně zasáhl do této části půdorysu.
V roce 1866 pak bylo zbouráno staré městské opevnění doposud oddělující
Karlín od Nového města, zájem o oblast Karlína pak značně vzrostl,
zejména díky poloze k centru Prahy.. Důležitým příspěvkem k rozvoji
této části metropole byla také výstavba Křižíkovy elektrické tramvaje
přes Karlín do Libně.
Vedle obytných bloků, typických pro Karlín, měl také důležitou
úlohu rozvoj průmyslových závodů. Ty byly soustředěny hlavně v západní
části, ale v roce 1847 byla postavena budova pražské plynárny a
také Daňkova továrna podél Křižíkovy a Pernerovy ulice, Fischelova
továrna a jiné malé podniky, později pohlcené areálem závodu ČKD.
Tyto průmyslové objekty často vyrůstaly uvnitř bloků a postupným
nahrazováním starých nebo jinak nevyhovujících budov.
V roce 1903 se stal Karlín samostatným. V té době jeho území sahalo
od dnešní Šaldovy ulice k Invalidovně. V období let 1903-14 došlo
k rozvoji mnoha ulic nově regulované oblasti. V roce 1922 se Karlín
stal součástí Velké Prahy jako jedna z jejích čtvrtí. Po druhé světové
válce došlo pouze
k malému počtu nevýznamných změn (částečně nekoordinovaná a izolovaná
výstavba na bývalém Rohanském ostrově, některé nové průmyslové budovy
jako příčná hala Šípkárna v areálu ČKD atd...). Novou dominantou
je
v současné době hotel Hilton (dříve Atrium), a kancelářské centrum
IBC – oba komplexy leží v severozápadní části Karlína, kde pravděpodobně
v budoucnosti dojde k další výstavbě podél řeky.
SOUČASNÝ KARLÍN
V současnosti je Karlín jednou z nejdynamičtěji
se rozvíjejících pražských čtvrtí. Příčinou toho je částečně skutečnost,
že v devadesátých letech zde byla průmyslová výroba úplně zastavena
a tak řada budov ztratila svůj původní účel. To otevřelo nové možnosti
pro nové investice, zejména do budov a pozemků. S postupným rozvojem
Prahy se dostaly do velice atraktivní polohy ve vztahu k centru
města. Zejména díky spojení
s městským dopravním systémem (tři stanice metra, průjezd tramvají
ve směru na Libeň a Vysočany) a dobrému spojení na magistrálu Brno
– Teplice a vnitřní městský okruh. Snadný přístup do městského centra
poskytl Karlínu maximální podmínky pro rozvoj nového centra s důrazem
na využití pro kanceláře a byty. Kancelářské využití vytváří vhodnou
alternativu pro původní průmyslové využití mnoha stávajících budov.
Navrhovaná revitalizace
a výstavba nových budov nabízí využití jedinečného genia loci, který
stále silně připomíná slávu průmyslového boomu spojeného s touto
částí Prahy… |
